Snažil jsem se zjistit, kdo byl po válce v Československu první u zrodu vývoje prvního elektromagnetického snímání a zesilování zvuku pro hudební nástroje. Žijícího pamětníka kytarového veterána, podnikatele a význačnou legendární sportovní osobnost, jsem po dlouhém bádání po celé planetě pomoci internetu objevil až v dalekém Tichomoří, na ostrově Saipen, který je vzdálen 2500 km na jih od Japonského Tokia.

 

Někdo prožije svůj život klidně a nenápadně, osudy jiného by vydaly na napínavý román, který by se mohl stát podkladem pro film a to je případ Čechoameričana pana Ladislava K o ř á n a, kterého jsem požádal o rozhovor.

 

y

manželé Vanessa a Ladislav Kořánovi

 

Kdo se první v Československu pokoušel snímat zvuk pro hud. nástroje?

 

Byla to firma PETROF, která podnikla pokus o elektrické piano před tím, než-li já jsem přišel na trh se svým výrobkem. Petrofův pokus se ale nikdy nedostal na trh pro svou vysokou výrobní cenu a poruchovost. Jeho snímání zvuku bylo založeno na jiném principu, než-li je elektromagnetické snímání zvuku, ale na elektronkách - dle pana Petrofa, se kterým jsem na toto téma hovořil v roce 1949.
Co se týče otázky, kdo vlastně přišel s nápadem snímat chvění strun elektromagneticky, vím jen tolik, že se o to pokoušel ve čtyřicátých letech vynikající americký kytarista Les Paul a v roce 1945 - 1946 se pokoušel o kytaru na tomto podkladu. Nějak to ale usnulo a nyní nevím, zda ing. Ferdinand Machálek se o tomto pokusu nějak nedozvěděl a nezačal na tom pracovat on sám. Přišel na to jak prohnat seskupení strun elektromagnetickým polem a my jsme to potom v Blatné dalším vývojem zdokonalili pro celkem úspěšný instrument na tehdejší dobu.

 

To byl podle mne první začátek.. vyprávěl p. Kořán, který naši rodinu v roce 2007 na pozvání společně s manželkou Vanessou navštívil.

 

 

"Firma RESONET byla založena Ing. Machálkem někdy v roce 1947 jako tovární výroba elektromagnetických přístrojů a zařízení v městě Blatné u Strakonic. Co se týče začátku IngC. Machálka, mám ten dojem, že on byl ten technik, který s tím nápadem přišel a ti dva další, pan Vycenik a ten druhý jehož jméno si už nepamatuji, zřejmě jen realizovali pouze administrativní založení podniku a následně jeho prodej. Já jsem firmu RESONET s pomocí mého tchána koupil a zaměstnal svého švagra Vladimíra Vlčka jako technika, místo pana ingC. Machálka. Pan Vyceník byl později také ve věznici na Jáchymovsku jako politicky vězeň, ale ne ve spojitosti s firmou Resonet, ale v nějaké jiné akci připravené StB. Druhý pán, (pravděpodobně pan Macháček) se ničím výrazným zásadně nepodílel na začátku vzniku Blatenské fa. RESONET"

Ladislav Kořán ve svých 23 letech

 

Mladý talentovaný sportovní atlet, kytarista a podnikatel Ladislav Kořán koupil na inzerát v.r. 1948 patent - vlastně hlavně ideu o elektromagnetickém snímání zvuku s nedokonalým prototypem, takovou hračku s malými klávesnicemi od pana ing. Ferdinanda Machálka, který byl kandidátem elektro-inženýrství z Brna.

 

PROTOTYP piana RESONET-1947

Nástroj, který je na této fotce je ten původní nedodělaný prototyp RESONET, který jsem s patentem od Machálka koupil. Piano nebylo zvukově plně funkční ani kompletní, vykazovalo mnoho poruch - to jsme dodělali až s vývojářem- konstruktérem Vladimírem Vlčkem. Tento náš prototyp jsem vystavoval již v roce 1948 na Plzeňských Výstavních trzích. To byl ten nastroj ze kterého jsme při dalším vývoji vycházeli a kterému já jsem říkal " ta hračka " - ale byl to, začátek naši snahy o precizní „ zvukové oživení“ byl to prototyp na kterém jsme dělali všechny základní měření a z čeho vznikl v roce 1949 ten náš první funkční šestioktávový výrobek model RESONET 506.

IngC. Ferdinand Machálek po prodeji svého patentu, kdy se stal Ladislav Kořán jediným majitelem firmy RESONET, odjel do zahraničí údajně do Buenos Aires a dodnes o něm nikdo neslyšel.

 

Jaké hudební nástroje jste měl v plánu vyrábět?

 

"Celá tíha zodpovědnosti za vývoj tohoto nedokonalého a výrobně naprosto nemožného prototypu hračky, zůstala na mě. Mezitím jsem měl již ale zajištěn další běh událostí na vývoji, že jsem zaměstnal do své vývojové laboratoře jako vedoucího vývoje svého švagra, talentovaného konstruktéra Vladimíra Vlčka"

Firma RESONET "Tovární výroba slaboproudých přístrojů a zařízení" vývojová laboratoř po počátečním vývoji s elektromagnetickým snímáním zvuku nejdříve připravila a dokončila k výrobě elektrické piano.

Moje první dokončené piano se šesti oktávami zn. RESONET 506 bylo prodáno v roce 1949. Jelikož jsem byl od 16 roků kytarista, plánoval jsem po dokončení el. piana i ozvučení kytar a dalších hud. nástrojů. Ten nápad ozvučit kytaru přišel až po práci na snímání zvuku u RESONET piána. Bylo mi jasné, že by to byl lépe prodejní artikl v případě úspěchu, než-li piáno, které přeci jenom nekupuje tolik lidí jako kytaru.

El. snímače, kytary a basa přišly do výroby později až po dokonalém technickém dokončení vývoje snímače. Ministerstvo průmyslu mělo podmínku před vystavením živnostenského listu vybudovat firmu buďto v městě Blatné, nebo ve Veselí nad Lužnicí".

 

První elektrické piáno Československé výroby zn. RESONET 506 r.v. 1949

 

Tímto předváděcím modelem prezentoval výrobek a svoji firmu pan Kořán v prostorách národního podniku Nový Byt v Praze, společně s pianistkou a ladičkou pian, svojí zaměstnankyní, paní Marií Portovou, která dodnes žije v městě Blatné, za účelem dostat povoleni k prodeji prostřednictvím Nového Bytu n.p.. Nyní měl pan Kořán sice dokonalý výrobek, ale nemohl ho prodávat.. Rozhodující ale bylo, že tech. náročné elektromagnetické snímání zvuku bylo vymyšleno a dokončeno a první prodejní unikátní el. piano RESONET bylo na světě !! Bohužel, pro škodu pana Kořána v tom komunistickém světě …

 

RESONET 506 z roku 1949

 

El. piano váží 43 kg, má rozměry 50x115 v základně a 16cm na výšku. Tento sériový model má levý nožní pedál, který umožňuje nejen zeslabení dynamiky, ale i zesilování dynamiky úderu.

Blatenská továrna RESONET uvedla pro hudebníky do prodeje tuto, na svoji dobu, převratnou novinku začátkem roku 1951 za prodejní cenu 13 000 Kč.Princip piana Resonet 506 spočívá v elektromagnetické resonanci, která zesiluje tón, vyvolaný úderem na strunu. Resonet 506 měl možnost zapojení ke gramo-radiu nebo k zesilovači pomocí šňůry a obyčejných banánků. K regulaci tónu případně k jeho modulaci se používalo knoflíků na rozhlasovém přijímači.

 

Především jsem rád pane Janků, že se Vám fotka mého prvního piana RESONET líbí - to je ta fotografie nástroje, který byl předveden na generálním ředitelství národního podniku Nový Byt, který měl mít distribuci všech mých pozdějších výrobků. Při předvádění tohoto piana byl přítomen pan Petrof, který měl být soudcem kvality mého výrobku. Zřejmě to posoudil dobře, soudě z toho, že Nový Byt měl o distribuci výrobku zájem. Bohužel si nepamatuji cenu ani výrobní ani prodejní - to mi vypadlo z paměti. Já jsem celkem dodělal a prodal první sérii, což bylo deset stejných kusů jako je to piáno Resonet na obrázku.

Myslím, že mám dokonce někde (ale kde ??) i fotku již funkčně dokončeného pedálu Resonet- Tremolo... Podívám se po ní a když tak Vám ji pane Janků pošlu."

 

 

Jedno piano koupil zpěvák Rudolf Kortés-vlastním jménem Rudolf Kraisinger, do orchestru Karla Vlacha, vlastně jeho žena v Praze na Petrském náměstí a další se prodalo do Piešťan na Slovensko, o dalších už nevím..

 

Sídlo firmy prvního poválečného čsl. výrobce elektrických pian zn. RESONET objekt Blatenského lihovaru

 

 

"První provozovna, výroba a vývoj pian byl umístěn v zadní levé části budovy, první okno z leva, v Blatenského lihovaru č.p. 314 ve dvou velkých místnostech, mohlo to být tak kolem 200 m2 plochy.

 

Následně jsem v ulici V Jezarkách v Blatné u Strakonic postavil dřevěnou montovanou budovu (typ protektorát), do kterého jsem vše přestěhoval a moje provozovna nesla název RESONET.

Můj švagr vývojář a konstruktér Vladimír Vlček z Blatné byl velice dobrý, cílevědomý a poctivý technik - co se ale obchodního talentu týkalo, to jsem musel dělat sám. Ale s tím jsem počítal - jenom ten vývoj byl mnohem delší a nákladnější, nežli jsem počítal a proto jsem chtěl prodat licenční výrobu do Canady a Australie. A tím to vlastně pro mne končilo, jelikož bolševici pro to pochopení neměli....

Již během vývoje, v prvních začátcích jsme uvažovali s Vlčkem, že el. piano bude vlastně jenom začátek vývoje a do budoucna jsme plánovali hlavně výrobu snímače pro akustické kytary, basy a zesilovací pedály a tremolo, jak pro piano, tak pro kytary.

Po návštěvě Karla Vlacha v naší provozovně v Blatné, jsme si plně uvědomili, že by to všechno mohlo být úplně převratné - hlavně pravě pro orchestry jako byl Karel Vlach, který velice kladně komentoval naše snažení. Rozhodnutí, pokračovat ve vývoji snímačů a kytar, padlo již po úspěšném postavení prvního el. piana, které již nebylo pouze hračkou, kterou jsem koupil od Ing. Machálka. Ale v té době jsme byli ještě nesmírně vzdáleni nějakému konkrétnímu výrobku v tomto směru. Kdo přijímal další zaměstnance v mé firmě RESONET dodnes nevím, kdo po mém zatčeni vlastně dále vedl celý můj podnik jako národní správce. Já jsem se o to ve vězení o moc nezajímal, jak jsem Vám u Vás již při osobním setkání vysvětlil a teprve Vy jste mne přivedl zpět do mé minulosti...